Ano, vím, že je to neustále dokola opěvované téma, ve kterém jsou ale většinou slyšet jen ti, co mají dostatečné publikum. Jenže ti většinou říkají věci tak, jak se jim to hodí, jsou plní emocí a vzteku. Pohled rozumného nezaujatého člověka, za něhož se považuji, většinou nikoho nezajímá. Ale já si o tom stejně napíšu. Vždycky si dělám co chci.
Realita nebo divadlo?
Během přednášek, které jsem absolvovala v rámci svého vysokoškolského studia, mi uvízla v paměti myšlenka jedné naší přednášející paní docentky. Ta pronesla, že Facebook, Instagram, Youtube a další sociální sítě jsou jen nástrojem projevu člověka, jenž neukazuje jací ve skutečnosti jsme, ale jací bychom chtěli být a jaké chceme, aby nás okolí vnímalo. Zamyslela jsem se nad tím a souhlasím s touto myšlenkou. Podívejte se na svůj profil nebo na channel, který je vámi nejvíce opečovávaný. To, co tam píšete, fotíte, sdílíte a řešíte – do jaké míry je to skutečný odraz vás a do jaké míry je to cíleně napsáno v důsledku posilování některých vašich vlastností v očích ostatních? Například vyfotíte se jak se mazlíte se svým psem a napíšete tam, jak moc ho milujete a co pro vás znamená. To rozhodně nepíšete pro vašeho psa, ale pro čtenáře, aby viděli, jaký jste milovník psů. Z nějakého důvodu je pro vás důležité, aby tato vlastnost byla napsána na vašem čele a každý o tom věděl. Na tom není nic špatného, ale podstata věci je, že hranice mezi tím, co je reálné a co je jen uměle vytvořené, mnohdy nemusí být rozeznatelné. A především – málokdo si uvědomuje, že se jedná o divadelní prkna a tak k mnohým věcem přistupuje se špatnými předpoklady, domněnkami a se zcela zcestným odhadem. Proč se tak chováme? Co nás k tomu vede?
Všichni máme své potřeby
Každý člověk má své základní a vyšší potřeby. Americký psycholog A.H.Maslow definoval a uspořádal tyto potřeby do pomyslné pyramidy, kde jednotlivé potřeby jsou stavěny jako kostky na sebe. Bez základů se nelze propracovat k vrcholu. První dva pilíře potřeb (základní fyziolofické potřeby a potřebu bezpečí) má zpravidla každý z nás naplněné, pokud nežijeme bez domova nebo v oblasti válečné zóny. Jsou to také jediné potřeby, které si dokážeme zajistit zcela sami i kdybychom se ocitli na pustém ostrově bez lidí. Výjimky typu „ostrov plný dinosaurů“ nechme protentokrát stranou. Všechny pilíře nad těmito základními vyžadují mít kolem sebe nějakou společnost. Tuto společnost, mimo jiné, také nacházíme na sociálních sítích a tak si pomocí nich tyto potřeby snažíme uspokojovat, což vysvětluje naše chování. Působíme tedy na své okolí a čekáme, že to povede k vrcholu pyramidy.
Kdo nic obětuje, nic nezíská
Někdy mě až fascinuje, co všechno jsou lidé schopni udělat pro potřebu získání uznání a úcty. Jaká je jejich cena a co obětují. Navíc tito lidé již zpravidla úctu i uznání mají. Jíst jedovaté škorpiony? Ne děkuji. A přesto někdo za virtuální uznání v podobě „lajků a odběrů“ prostě udělá. Až takhle dokáže někdo se svým životem hazardovat? Skočit pro tonoucího se člověka je také hazard, ale tam jde o záchranu života druhého a nikoliv o neexistující odměnu.
Pro virtuální slávu je potřeba obětovat vše, co máte. Váš život, váš čas, vaše jméno a vaší identitu. Ne vždy záleží na tom, že si stanovíte sami kolik toho chcete obětovat, ale mnohdy si to sláva vybere časem a vy stejně odhalíte všechno. Můžete skrývat co chcete, neskryjete. A přes to je virtuální sláva to, po čem většina lidí v online světě prahne.
Já jsem nikdy po tomto neprahla. Chtěla jsem jen být s lidmi, které mám ráda a dělat věci, které mě baví a umím je a tak to dělám pořád. Někteří z mých přátel ale slavní na internetu jsou a když jsme spolu hráli, tak oni si to natáčeli nebo to streamovali. Pro mě to ale spíše znamenalo potíže a tak jsem se rozhodla toho neúčastnit, což mě bohužel odloučilo od jejich zájmu. Opravdu si myslíte, že je super být v Minecraftových videích se statisícovými až milionovými shlédnutími? Díky tomu si už nikdy nikde nezahraju v klidu a nebo vůbec, protože už tam někdo hraje a vydává se za mě. Buď někdo můj nick zneužívá, aby měl můj skin či mé „jméno“ a mohl se vytahovat, že zná Gejmra (+ vymýšlet si) a nebo se nevyhnu konverzacím tohoto typu:
„Ty seš AnnieCZE?“
„Jo.“
„A seš fake nebo real?“
„Real.“
„Nevěřím. Seš hnusnej fake. Proč lžeš?“
„Nelžu.“
„Tak ať přijde Gejmr a zapne stream!“
Samozřejmě nejsem Gejmrova máma, takže mu mohu rozkazovat. A proč? Jen abych dokázala nějakému random člověku to, že nejsem fake, tak mám ho zavolat? Ani náhodou! Já mu nerozkazuju a on si bude dělat co chce a já nebudu poslouchat rozkazování nějakého malého dítěte (dospělý člověk by to neřešil a rozhodně by neměl takovou žádost). Takže jdu na to jinak.
„Ty seš AnnieCZE?“
„Jo.“
„A seš fake nebo real?“
„Fake“
„Seš hnusnej fake! Proč lžeš?“
„Dej mi pokoj.“
„Nedám ty jedna #&@!/<&, seš taková @&#ß … “ … a ignoruji co dál píše.
Zříct se svého jména a lhát? Je mi to proti srsti, přiznávám, ale co mám jako dělat? V takových situacích si nakonec řeknete, že to nemá cenu a odejdete úplně ze hry znechucení. A lidé se diví, že jim většinou YouTubeři neodpovídají.
Všichni chtějí slávu, ale kdyby věděli, co to stojí, rozhodně by to bylo to poslední, po čem by toužili.
Docela blbý je, když o sobě čtete všelijaké lži. A to častokrát hodně bolí. Tradičně mě někdo pochválí za něco, třeba „Annie je kráva, dala mi ban na SG za hacky, ale já neměl hacky, měl jsem doubleclick na myši!“ Já bany za hacky nedávala a pokud, bylo to vždy oprávněně a měla jsem k tomu nevyvratitelné důkazy. Nerada kohokoliv banuji, nevyžívám se v tom. Doubleclick na myši je v pravidlech serveru zakázaný a považuje se též za hack. Ale vysvětlujte jim to, že ano. Škoda mluvit. Nebo „Kdy bude další video? Kdy bude další stream Gejmra?“ a jeden čas hodně letělo vyznání „Annie je Gejmrova holka!“ Jasně, bydlíme v minecraftové vile a každé ráno mu sklízím brambory.
Jsou i případy, kdy se najdou podvodníci, vydávají se za někoho z YouTube scény a okrádají lidi. Setkala jsem se s případy, kdy se někdo vydával za někoho, sliboval Minecraft originálky a trička a nechal si od důvěřivých lidí posílat peníze. Ti pak samozřejmě poznali podvod, když po nějaké době nic nezískali, ale koho nenáviděli? Samozřejmě, že toho YouTubera, protože věřili, že ten rozhodně není fake. F*ck logic.
On je lepší, má víc lajků než ty! Nulo!
Je těžké rozlišit hádky, spory a výměnu názorů pro někoho, kdo skutečný spor nikdy nevedl. Spor vždy musí obsahovat argumenty a důkazy, jinak ho nelze rozřešit a jednalo by se pouze o výměnu názoru. Schopnost argumentace má prostý logický základ. Pokud je tvrzení špatné, lze jeho špatnost podložit důkazy a na nich pak postavit argumenty k obhajobě pravdy. Pokud je tvrzení správné a nelze ho popsaným způsobem vyvrátit, přijde ke slovu emoce, žebříček hodnot a teorie zahrnující nepodložitelné skutečnosti. Pokud spor nemá tyto příslušné náležitosti, nejedná se o spor, ale pouze o výměnu názorů. V praxi by správný spor měl vypadat následovně.
Výrok: SNĚHURKA JE LEPŠÍ NEŽ KARKULKA
Strana souhlasící s výrokem (= afirmace)
Kritérium: Zdravotní péče o své blízké.
Argument: Karkulka se starala jen o jednu babičku, zatímco Sněhurka pečovala o sedm trpaslíků.
Důkaz a podložení argumentu: Důkazem je text zachycující obě pohádky a v nich jsou zahrnuty příslušné pasáže zahrnující tyto skutečnosti.
Rozsudek: Výrok je na základě tohoto argumentu a s přihlédnutím na zvolené kritérium pravdivý.Strana nesouhlasící s výrokem (= negace)
Kritérium: Nesrovnatelné životní podmínky.
Argument: Sněhurka není lepší než Karkulka, protože Karkulka nemůže za to, že má jen jednu babičku. Kdyby Karkulka měla více babiček, jenž by mohla opečovávat, mohla by se teprve srovnávat v tomto ohledu, zda je či není lepší než Sněhurka.
Důkaz a podložení argumentu: Není možné mít více než dvě biologické babičky. O druhé babičce se v příbězích nevypráví, tudíž nelze jednoznačně dokázat zanedbanou péči ze strany Karkulky.
Rozsudek: Výrok je na základě tohoto argumentu a s přihlédnutím na zvolené kritérium pravdivý.
Která strana má podle vás tedy nakonec navrch, když obě mají pravdu? Spor by vyhrála v tomto případě negace, protože jejich argument má vyšší váhu. Nelze považovat někoho za horšího či lepšího na základě vyššího počtu opečovávaných lidí. Z hlediska vlastností jsou obě dívky starostlivé, hodné, milující a pečovatelské, což jsou pozitivní a společnosti prospěšné vlastnosti. Pokud by ale strana afirmace zvolila jiné kritérium, mohl by spor probíhat zcela jinak. Není vhodné dělat ukvapené závěry na základě jednoho argumentu. Správný spor by měl mít k danému výroku minimálně tři různorodé argumenty a ke každému důkaz.
Ukázka výměny názorů, nikoliv sporu:
„Sněhurka je lepší než Karkulka!“
„Ne ne!“
„Jo jo!“
„Ne ne!“
Jak sami vidíte, tak v takovémto případě nelze určit kdo má pravdu. Pravdu nelze posoudit, jelikož nikdo nepodložil svá tvrzení argumentem a důkazem. Mnoho lidí považuje výměnu názorů za spory a věnuje jim přehnanou pozornost.
Tohle se děje jen u nás, v USA jsou lepší vztahy!
Rozhodně ne. U nás se o tom možná jen více mluví a nebo nám to spíše jenom přijde, protože to více sledujeme. Všechna sláva, polní tráva. Za plotem může být tráva zelenější, ale nezapomínejme, že je to pořád tráva. Krávy jsou všude a je jim jedno, kterou trávu žerou. Kráva i tráva jsou pro život důležité. Myslete na to, až si budete pochutnávat na steaku. Škoda jen, že lidé hloupým lidem napovídají a chytré jenom ustavičně kopou do hýždí.
Napište první komentář