Rána ve Velii bývají poklidná a tichá. Dnes ovšem nikoliv – na dveře mi bušila rozzuřená osoba. Líným krokem jsem své rozespalé tělo přemístila ke dveřím, abych zjistila, že za nimi stojí poštovní doručovatel se zásilkou. Ulevilo se mi, že to není farmářka z přilehlého statku. Včera jsem jí totiž otrhala úplně všechny jabloně. No, neměla mi s úsměvem na rtech říkat, ať si těch jablek vezmu, kolik potřebuji.
Budíček! Poštaaaa!
Záhadná zásilka dorazila v rukou hlučného souseda, jenž mi bušil na dveře s kadencí datle. Doplnil ji o řádné poučení, že když čekám poštu, mám si zajistit, že odesílatel umí vůbec pořádně psát, že on bydlí vedle a nehodlá zadarmo suplovat doručovací služby.
Zaplatila jsem mu pár stříbrných, aby tolik nekřičel a nevzbudil sousedy. Fungovalo to. V zásilce, na které bylo popletené číslo domu, se skrýval nečekaný dar – z obálky vylétl nádherný hnědý jestřáb (jo, zní to divně, ale pochopte, že to je pošta ve videohře). Byl u něho tento vzkaz.
Ahoj Annie,
jak se máš? Neřekla si mi, že se stěhuješ do Velie. Byl jsem včera na pár pivech v hospodě a znáš to, tam se žádné tajnosti neschovají. Snad si nezapomněla na starého dobrého kamaráda Triglava. Od té doby, co jsem se začal plavit po moři, jsme se bohužel moc nevídali. Bude tomu už osm let.Rád Tě provedu okolím a seznámím Tě se severním pobřežím. Je trochu neklidné a rozbouřené.
Přijmi ode mne drobný dar v podobě jestřába. Nech se jím vést a on Tě za mnou dovede.
Mám Ti toho tolik co vyprávět, pokud máš zájem poslouchat. Samozřejmě mě zajímá i co se dělo u Tebe.
Tak zatím se měj
Triglav
Sešli jsme se na nejvyšším vrcholu severního pobřeží u Velie. Prošli jsme se po okolí, povídali jsme si a naši jestřábi zatím střežili okolí. Tolik vzácných bylin se tam skrývá, mnoho hub a všelijakých keřů. Triglav ví, že alchemka mě vždycky zajímala. Vyrůstali jsme spolu a mnohokrát jsem mu vázala rány a dávala na ně léčivé obklady. Triglav je prostě dobrodruh a rváč už od dětství.
Vypadá to jako kámen, chová se to jako kámen – není to kámen!
Když jsem sbírala sluneční byliny, obrovský balvan vedle mě se náhle zvedl a evidentně nebyl z mé přítomnosti nadšený. Nečekala jsem, že by se něco takového mohlo stát a nebýt Triglavovy pohotové reakce, tak mě ten šutr zabije.
Fyzické vyčerpání je nejlepší lék na nespavost
Po dlouhém a vyčerpávajícím dni, kdy jsem nasbírala mnoho surovin, kdy jsme nalovili zvěř na maso a procestovali okolí Velie, jsem už neměla moc energie dělat další náročné úkony. Připravila jsem si tedy věci na zítra. Maso samozřejmě usuším. Z bylin uvařím nějaké užitečné lektvary. Teď už mě ale čeká můj temný byt a postel. Dobrou noc!
PS: Ten tajemný Triglav je můj kamarád, Jan Körmendy, od kterého jsem tuto hru dostala. Bylo fajn se v ní alespoň potkat a vyměnit si pár tipů na zajímavá místa.
Pokračování najdete zde: BDO: Den #005 – Základy zpracování surovin